Kniha - 2.díl

31. march 2013 at 12:14 | Maruška |  Kniha
Takže si vám dovoluji představit další díl mého něčeho, co má dobré vyhlídky na to, aby se to dokončilo. Přiznávám, že jako spisovatelka rozhodně skončit nechci, a proto se vám předem omlouvám, za nějaké chyby ve slovosledu, nebo opakování slov, zatím jsem pořád na základce, tak malinko tolerance, ano?
P.S. Ti, co nečetli předchozí díl, tak možná by bylo dobré, si ho přečíst, protože je to přeci jenom pokračování, takže... Klikněte SEM.
Přeji krásné počteníčko!




Paní učitelka si stoupla za katedru a jako normálně si nás prohlédla přísným pohledem zpoza černých obroučkových brýlí, které snad ještě pamatovaly první světovou válku, protože už byly uprostřed párkrát slepené a jejich vybledlá barva hovořila za vše. Přistoupil k ní obtloustlý chlapík, který na nás ani nepohlédl za tu dobu, co vešel do třídy, a něco jí tiše pošeptal.
,,Třído, dovolte mi, abych vám představila pana Uneartlyho. Bude pozorovat naši hodinu, tudíž si přeji, aby tu vládl naprostý klid a nikdo moc nevyrušoval." Pak hbitým pohybem ruky ukázala na koš v pravém rohu místnosti.
,,Jamesi, buď laskav, a jdi vyplivnout ten chléb, který ještě dožvykuješ. A vy," obrátila se na pána, o kterém jsme si s Miou myslely, že je nejspíše nějaký inspektor, "Se můžete posadit do volné lavice za slečnu Johnsonovou a slečnu Smithovou. Jistě nebudou vyrušovat."
Cože? Ten páprda se zelenou kravatou si má sednout zrovna za nás dvě? Proč nám to PP udělala, když byly volné ještě další tři lavice? Protočily jsme s Miou oči a doufaly, že hodina dějepisu uplyne jako voda. V té chvíli jsem ovšem netušila, že kdybych se chovala jako největší idiot pod sluncem, zachránilo by mi to můj normální a bezstarostný život...
Po zazvonění nám paní učitelka kladla na srdce, abychom se více vzdělávali, neboť v naší třídě jsou jisté mezery, a chlapík odešel neznámo kam. Z hlavy se mi vytratil po pár vteřinách, protože mě zaujala debata Sue a Jenny. Bavily se o Thomasovi ze třeťáku. Kapitánovi fotbalového týmu, do kterého jsem byla platonicky zamilovaná už celý jeden a půl roku, od prvního dne na Hewkiijské střední škole. Není to taková láska, že bych po něm každý den hrozně toužila a on by ani nevěděl, že existuji. Vlastně možná zná i moje jméno. Naše první setkání bych si nejraději vymazala z paměti, protože můj dementní bratr, (Už jsem zmínila, že je to vážně blbec?)který Thoma samozřejmě zná z fotbalu, mě jednou vezl autem do školy. Nezapomněl zajisté při příjezdu na parkoviště zatroubit, aby všichni věděli, že právě dorazil. Shodou okolností šel kolem můj pan "dokonalý" a zeptal se Kevina, koho to dneska veze. Vygumovaný orangutan v lidské podobě odvětil, že je to jenom jeho dementní sestra Claire, která si dneska stěžovala mamce, že má malá prsa. V té chvíli jsem vypadala jako přezrálé rajče se zkříženými pažemi na hrudníku, které se snaží dostat co nejrychleji pryč z auta. Thomas se jen napůl pusy pousmál a prohlédl si mě od hlavy až k patě, přičemž odvětil, že se mu holky líbí více hubenější, než nějaké baculky. Měla jsem to brát jako výhru, že mi vlastně složil kompliment, ale v ten okamžik mi bylo jedno i to, že celých pět vteřin na mě koukal ten nejhezčí kluk na škole. V mžiku jsem popadla svou tašku a odešla se do šaten pořádně nadechnout, poněvadž jsem celou dobu měla zatajený dech s obavami, aby můj bratr nevypustil z pusy ještě nějakou další bombu. Od té doby se mu snažím všemožně vyhýbat. Jestli ho, nedejbůh, někdy potkám na chodbě, vykulím oči, sklopím hlavu a snažím se splynout s davem, což, buďme upřímní, mi žádné potíže nedělá. Chtěla jsem se Jenny a Sue, zeptat, co se s kapitánem Tygrů stalo, jenže se v ten moment ozval hlas školního rozhlasu: ,,Do ředitelny se okamžitě dostaví tito žáci. Alvin Kaas" Ten nejchytřejí kluk na škole, který každoročně vyhrává všechny vědomostní soutěže. "Tess Wightová." Největší kráska na škole, o které sní každý kluk. "Mery Shocková." Které nikdo neřekne jinak než Miss Shocking, protože je to vážně extrémistka. "Thomas Samuel." Panebože, kapitán Tygrů. "A v neposlední řadě Claire Johnsonová" A sakra, tohle není dobrý.
 

3 people judged this article.

Comments

1 Teddy Teddy | Web | 31. march 2013 at 12:28 | React

Píšeš vážně úžasně :) Už se hrozně moc těším na další díl

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | Email | Web | 31. march 2013 at 17:22 | React

Je to docela napínavé a takové věčné téma marné lásky platonické, pamatuji něco podobného.  V tom smyslu, že se mi líbil ten, co si mne nevšímal, toho, kdo za mnou chodil, jsem nechtěla...

3 Miss šoking Miss šoking | Web | 31. march 2013 at 23:12 | React

jeho dementní sestra Claire, která si dneska stěžovala mamce, že má malá prsa. :D :D :D AHA !!

Krásně napsané :))) těším se na další díl :)

Moje přezdíívka !!!!!!!!!! :D yes,jsem slavná :D :D

4 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | Email | Web | 1. april 2013 at 14:52 | React

"..zpoza černých obroučkových brýlí, které snad ještě pamatovaly první světovou válku.." xDDDD tak to mě dostalo hned na začátku xD.
Tohle začíná být napínavé, už se těším, co bude dál.

5 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | Email | Web | 1. april 2013 at 20:22 | React

Já tu čokoládu vařila z kakaa xD.

6 Nat* Nat* | 7. may 2013 at 15:01 | React

Wau! Píšeš krásně už už si jdu číst další díl :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement